Výroba vlastní pálenky

Pálení ovocných kvasů patří v Česku k tradičním způsobům zpracování ovoce. Pěstitelská pálenice poskytuje pěstitelům službu. Pěstitelem je každý, kdo na vlastním pozemku nebo na pronajatém pozemku vypěstoval ovoce pro svoji potřebu nebo potřebu své rodiny. Toto ovoce může pěstitel odvézt do „Pěstitelské pálenice“, která z jeho ovoce vypálí ovocný destilát. Pěstitelské pálení je dle zákona umožněno pouze osobám starším 18-ti let, kteří jsou vlastníky či nájemci pozemku (rozuměj zahrady), či získali ovoce jako naturální plnění od zaměstnavatele (nutno doložit).

Při přivezení ovoce na vypálení je nutno s sebou vzít platný občanský průkaz! Bez tohoto dokladu Vám nemůžeme poskytnout službu pěstitelského pálení!

Zákazník musí vyplnit prohlášení pěstitele, v němž se uvádí veškerá osobní data pěstitele, jakož i adresa zahrady a množství dovezeného ovoce. Tato ohláška se společně s účtem o vydání destilátu archivuje po dobu 10 let, jak stanovuje zákon o lihu a vyhláška o výrobě lihu.

Veškerá produkce lihu je zatížena poměrně vysokou spotřební daní, která činí v současné době 356,-Kč za 1 litr absolutního alkoholu (100%). Pokud si však pěstitel nechá vypálit destilát z vlastního ovoce v pěstitelské pálenici, odvede daň v podstatě poloviční – 178,-Kč za 1 litr absolutního alkoholu. Odváděná daň je již započtena v ceně za pálení a finančnímu úřadu ji platí pálenice.

Toto zvýhodnění je omezeno produkcí maximálně 30 litrů absolutního alkoholu (tj. např.: 60 litrů 50% pálenky). ALE POZOR!! TOTO OMEZENÍ PLATÍ PRO SPOLEČNOU DOMÁCNOST!! – tj. stejné číslo popisné, stejný trvalý pobyt! Všechny osoby v dané domácnosti dohromady! Nikoliv na osobu!

Omezení je konkrétně stanoveno §4, odst. 5 zákona č.: 61/1997 Sb. o lihu. Služba je určena výhradně pro fyzické osoby a výsledný destilát se nesmí dále prodávat!

Destilace

Destilace je vlastně zesilování alkoholu v nápoji. Když zahříváme alkoholický nápoj, tak každá v něm obsažená látka má jiný bod varu. Voda vaří při 100°C, ale mnozí možná netuší, že etanol (neboli líh) má bod varu asi 78 °C a metanol dokonce jen 66 °C. V kvasu máme totiž všechny látky spojené v jednu hmotu, a tak při destilaci jsou jednotlivé látky strhávány jinou látkou, která těká dříve či později. A to je vlastně dobře, protože se nám do pálenky dostanou vůně a různé chutě, neboli přiboudliny, acetaly, aldehydy a estery, které nám určují typickou charakteristiku pálenky. Kdybychom dokázali látky oddělit, tak bychom dostali téměř čistý líh bez chutě a zápachu. Takový způsob pálení se praktikuje v lihovarech, kde se vyrábí alkohol z brambor, obilí apod. Tento líh se potom používá k výrobě různých rumů a vodek, a to s přidáním všelijakých umělých esencí, vůní a cukrů. Hotový destilát rozdělujeme na tzv. začátek neboli úkap, průkap a konec neboli dokap. Úkap obsahuje lehce těkavý acetaldehyd a ester, který voní jako ředidlo či lepidlo

Látky jsou v pálence nežádoucí, a proto se z výrobku oddělují a vypouští do jímky. V dokapu pak jsou především kyseliny a tzv. přiboudlina, proto se musí zavčas průkap oddělit. V počátku vytéká vysokoprocentní alkohol (asi 70 i více %) a postupně klesá. V jednotlivých fázích průkapu se uvolňují různé látky ovlivňující chuť a vůni pálenky. Zatímco aldehydy (acetonová vůně a chuť) se již v průkapu téměř nevyskytují a prudce klesají, tak např. kyseliny (i ty chuti prospívající) postupně vzrůstají. Nejvyšší obsah se nachází přibližně při výtoku 50ti % pálenky. Na závěr se uvolňuje především kyselina octová, která negativně ovlivňuje chuť pálenky svojí ostrostí, a tak je potřeba jádro odstavit asi při lihovitosti 41 až 35 %. Není tajemstvím, že z kvalitního kvasu lze vypálit destilát – nepochybně aromatičtější – který již není třeba ředit. Jistě, včasné ukončení destilace je pojistkou, aby pálenka z horšího kvasu nebo při méně šetrné destilaci tzv. „nechytla ocas“. Jenže mnoho palíren ukončuje „zavčas“ pálení bez ohledu na kvalitu kvasu a chuť aktuálního produktu. Vyplatí se při konci pálení ochutnávat z každého litru a po dohodě s páleníkem ukončit destilaci včas, ale nikoli předčasně.Žádná z těch frakcí (látek) není vyloženě jedovatá, neotrávíte se u nich, ale jejich nevábná chuť či pach Vás donutí je oddělit.

Při dobíhání destilace se může také znovu projevit mléčné zabarvení, které by pálenku znehodnotilo.

Míchání kvasu během destilace

Je důležitý jednak z důvodu lepšího rozložení tepla v objemu (v některých částech může být rozdíl teplot i několik °C) a také z důvodu případného připálení kvasu (pokud nejsou dvouplášťové kotle). Připálení kvasu je zásadní vada destilátu, kterou již nelze odstranit. Poznamená vjem čichový i chuťový a je důvodem vzniku několika sloučenin, které jsou zdraví škodlivé.

Teploty varu sloučenin, které jsou zastoupeny v ovocném kvasu:

Teplota při snižování obsahu lihu ve vařáku musí pozvolna stoupat, jinak by se proces zastavil. A protože je každý kvas jiný, obsahuje různé koncentrace žádoucích i nežádoucích látek, nelze přesně dopředu množství jednotlivých frakcí určit jak podle množství, tak i podle teploty a je třeba je ochutnávat. Bod varu jednotlivých složek směsi platí jen u čistých látek a u jejích směsí se hodně mění!

Obsah alkoholu v parách v závislosti na teplotě

Čistota destilačního zařízení

Na čistotu celého destilačního zařízení vč. potrubí pro nasávání kvasu klademe velký důraz. Výhodou naší technologie je, že po ukončení destilace se vypláchnou vestavěnými tryskami jak kolona,  tak i zásobník k nasávání kvasu. Kotel se vyplachuje po ukončení pálení, nebo při změně druhu ovocného kvasu. Potrubí pro nasávání kvasu je propláchnuto ihned po nasátí každého kvasu, máte tak jistotu, že Váš kvas a destilát nebude ovlivněn předchozím pálením.